KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ PO NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE

Lucie Klásková, vedoucí naší sekce radí jak na KOLEKTIVNÍ VYJEDNÁVÁNÍ PO NOVELE ZÁKONÍKU PRÁCE ANEB JAK NA NESHODY MEZI ODBORY.

O zásadní změně, které přinesla novela Zákoníku práce v oblasti kolektivního vyjednávání, jsme informovali o letních prázdninách.

A sice, že podle nové úpravy § 24 zákoníku práce (ZP) je nyní nově možné za určitých podmínek uzavřít kolektivní smlouvu i v situacích, kdy nedojde k dohodě mezi jednotlivými odborovými organizacemi. Tento postup je však poměrně složitý a může vyvolávat různé interpretační otázky, což může ovlivnit jeho praktickou použitelnost.

Základní pravidlo zůstává stejné: zaměstnavatel je povinen jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi, pokud postupují ve vzájemné shodě. Pokud však nedojde k dohodě o společném postupu do 30 dnů od zahájení jednání mezi odborovými organizacemi, může zaměstnavatel jednat s odborovou organizací (nebo více organizacemi), která má největší počet členů v pracovním poměru u zaměstnavatele.

Tento postup je však podmíněn splněním následujících kroků:

1.Informování zaměstnanců: Po uplynutí 30 dnů, během nichž se odborové organizace nedohodly, musí zaměstnavatel zveřejnit informace o tom, s kterou organizací (či organizacemi) plánuje uzavřít kolektivní smlouvu. Toto oznámení musí být dostupné všem zaměstnancům, například prostřednictvím intranetu.

2.Čekací lhůta: Po oznámení musí uplynout dalších 30 dnů.

3.Reakce zaměstnanců: Zaměstnanci mají právo projevit svůj nesouhlas s výběrem odborové organizace. Podle § 24 odst. 4 ZP může nadpoloviční většina zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru během této lhůty:

       – Vyjádřit nesouhlas s navrženým postupem, čímž se proces vrátí zpět k jednání se všemi odborovými organizacemi.

• • • • • • • •        – Nesouhlasit a zároveň určit odborovou organizaci (nebo více organizací), se kterou by měla být smlouva uzavřena.
                Zaměstnavatel je v takovém  případě povinen respektovat rozhodnutí zaměstnanců, i kdyby vybraná organizace neměla největší počet členů.

Pokud ani po 6 měsících od oznámení zaměstnavatele zaměstnancům či od podání písemného nesouhlasu nadpoloviční většiny zaměstnanců nedojde k uzavření kolektivní smlouvy, vrací se celý proces na začátek. Zaměstnavatel pak ztrácí právo uzavřít smlouvu podle pravidel stanovených v § 24 odst. 3 či 5 ZP.

Novela také zavádí právo ostatních odborových organizací, které se neúčastní přímého vyjednávání, být informovány o zahájení jednání a projednávat konečný návrh kolektivní smlouvy.

Tento upravený systém se snaží zajistit větší transparentnost a rovnováhu mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a odborovými organizacemi, ale jeho praktická realizace bude pravděpodobně záviset na schopnosti jednotlivých stran komunikovat a dosahovat kompromisů.